“V lednu 2014 jsem vyměnila lodičky za tenisky, kabelku za sportovní tašku a čokokostku z mekáče za ovesnou kaši. A byla to ta nejlepší rozhodnutí v životě.”

IMG_7497Proč?
Nebyla jsem spokojená s tím, jak ve svých 24 letech vypadám. S povoleným břichem, spadlým zadkem a postavou typu hruška, která se s každým mým pokusem o hubnutí a následným přibráním prohlubovala.
Od baletu k činkám
Nejsem člověk, který by mohl říct, že je odmala sportovně založený. Na tělocvik jsem se netěšila, míče jsem se bála, běhání mi nešlo. Jediné brusle jsem měla ráda. Ale už v 1. třídě jsem se našla v baletu, v ladném pohybu, za kterým stojí také spousta dřiny, ale pokud nepočítám puchýře od baletních špiček, vlastně se vám nemůže nic stát. Když jsem s baletem v 18 letech přestala a přesto zatoužila po nějakém pohybu, vybírala jsem si vždy skupinové lekce pilates, yogy případně aerobiku.

Svou první permanentku do fitness centra jsem si zaplatila už dávno před rokem 2014, potkat jste mě občas mohli právě na nějaké skupinové lekci, nebo jak se pokouším o běh na páse a po 5 minutách to vzdávám nebo na slavném “roznožovacím stroji”.

Novoroční předsevzetí
V lednu 2014 to vypadalo, že to bude jen další z mých novoročních předsevzetí, které vydrží do půlky ledna. Ale tentokrát bylo něco jinak. Veškeré informace o tom, jak cvičit a jak jíst jsem si vyhledávala sama – na internetu, v knížkách. Sama jsem také kontrolovala svoje výsledky, pomocí inbody, vážila sjem se, brala si míry. A mé tělo se opravdu měnilo, ale najednou jsem věděla, že sama už víc nedokážu a přesto nejsem spokojená. Proto jsem se rozhodla v dubnu oslovit trenérku, která pro mě byla novým impulsem. Ukázala mi, jak doopravdy cvičit, jak doopravdy jíst a jak si jít za svým cílem.
S odstupem času vím, že jsem se na někoho zkušeného a kvalifikovaného měla obrátit hned na začátku. Nejde o to, že by na internetu nebo v knížkách byly špatné informace, jsou tam dobré, jen musíte vědět které to jsou a které platí pro vás. I dnes, když už jsem sama kvalifikovaný trenér, vím, že svého trenéra potřebuji.

Kdo mě zná nebo sleduje na sociálních sítích, ví, že můj život je teď plný sportu. Především fitness, ale také běhu, kolečkových bruslí, snowboardu, fitboxu, jógy a dalších. Stal se neodmyslitelnou součástí života, mojí vášní.

Rekvalifikační kurz
Přesně o rok později, v dubnu 2015 jsem dokončila rekvalifikační kurz fitness trenéra II. třídy a splnila jsem si sen, kdy se z mého koníčku stala práce. Práce, ve které mohu měnit svět. Měnit svět každého člověka, tím, že ho naučím, jak se starat o své tělo, jak se mít rád, jak se cítit dobře. A já vím, že můžu.

Od té doby jsme se nepřestala vzdělávat, jak na kurzech, tak čtením odborných publikací, konzultace se svým trenérem, který mi předává rady a zkušenosti, až přes to nejdůležitější – praxi.

Snažím se být pozitivní, motivovat ostatní, inspirovat je, ukázat jim, jak to dělám já. Podělit se o svůj trénink, o své recepty, o tipy, kde mají to nejhezčí oblečení na cvičení, nebo který protein chutná nejlépe. Tou největší odměnou jsou mi pak výsledky těch, kteří udělali krok dopředu díky mně.

“ Pokud si nepostavíte vlastní sny, někdo jiný si vás najme, abyste postavili ty jeho.””

QUOTE OF THE DAY