Necelé 3 měsíce zpátky mi to přišlo jako hrozně super nápad. Přihlásit se na Army Run, který se poběží v Praze. Hrozně se mi totiž líbily fotky známých, jak jsou od bahna, brodí se potokem..jsem taky chtěla takový fotky!

img_8698

Varianta v Praze měla mít 10+km a více něž 40 překážek. Ani jedno, ani druhé jsem si tak nějak neuměla představit, teda 10km jsem už parkrát (2x) běžela, ale ty překážky. No to se nějak zvládne. Budu chodit trénovat na NTC a NRC lekce, dva dny před během vynechám trénink a mělo by to být ok.

Známý mi doporučil, ať si před závodem oholím nohy, protože když by mi pak zarůstaly chlupy do odřenin, tak je to prý nepříjemné. Díky! 

Měsíc před závodem

Žádné běhání, žádné NTC. Venku zima. Pořád si myslim, že se to nějak zvládne a když ne…no je to ještě daleko.

Týden před závodem

No, tak už je to tady. Žádné běhání, žádné NTC. Angličák jsem dělala naposledy měsíc a půl zpátky. Venku zima. začínám si myslet, že se to nezvládne. Možná onemocním!

Den před závodem

Dostala jsem povolávací rozkaz. Fajn, tak se podíváme jak můžou vypadat překážky… dobrý, tohle nezvládnu, tak budu dělat angličáky, no za tohle asi taky…kolik že budu dělat angličáků když nezvládnu ani jednu překážku? Jo, asi tak 1200? No dobře.

fullsizerender-19

Cože?!? Mám sníst červa? No to ne, to mi tam nemůžou dát.

Taak co si vezmu na sebe. Něco co můžu zničit. Nic nemůžu zničit. Aaaa. No tyhle boty mám úplně nejdýl, tak to by možná šlo. Legíny a mikinu. Musím jít spát a nesmím myslet na toho červa. Toho mi tam určitě nedaj.

Den závodu

Tak jo, snídaně. Měla bych se nasnídat abych měla hodně energie. Vajíčka, tortilla, avokádo. To je mňamka. Dostala jsem u té snídaně geniální nápad! Namaluju si na tváře takový ty vojenský pruhy, ale ne obyčejný černý nebo zelený, já budu mít jeden růžovej. Aspoň budu hezká když nic jinýho. Vyfotim si fotky, šlápnu si do bláta a půjdu domu. Možná bych mohla dělat smutný oči na někoho v cíli, aby mi dali i medaili. No rozhodně budu dělat smutný oči na ty vojáky, aby na mě byli hodní na těch překážkách.

img_8708

Start mám ve 12hod, v deset vycházím z domova. měla bych cestou ještě něco sníst, mám trochu sevřenej žaludek, ale jablko bude fajn. Ne tak nebude fajn. Bože. Chvíli před 11 jsem na místě, vyzvedávám si startovní číslo 3707 a jdu se podívat k cílové rovince. PANIKA!

Tak tohle nemůžu nikdy zvládnout, vždyť to nezvládá ani ten chlap co zrovna běží. A chtěj po mě střílet paintballkou? Volám Nikče a Verče. Hysterka z dvojky volá! Uff. No zkusím vypít alespoň Monstera a uklidnit se. Tak to prostě vzdám třeba po dvou kilometrech no a co…

Tak jdem na to, rozcvička, fotka a běžíme. Hnedka po startu musíme proběhnout pneumatikama a pak nás čeká překážkový běh. Zátarasy mají asi 1,5m a kupodivu je zdolávám líp než bych čekala. Tak jo, ještě 44 překážek, 9,8km a jsem v cíli.

Držím se někde uprostřed skupiny a docela mě to baví. Taháme 20kg batohy do kopce a zase zpátky z kopce a běžíme dál. Podlejzáme tunelem, probíháme mezi těžkooděnci, zase z kopce a do kopce. Všude to klouže, ale je sucho. Jsem vojín odstřelovač. Pořád si to opakuju, mám si to prý pamatovat až do konce závodu, tak to jsem na sebe zvědavá.. Vojín odstřelovač, vojín odstřelovač.. První angličáky na sebe nenechají dlouho čekat, střelba z praku teda není moje silná stránka. Ani šplh. Ani střelba z pušky nebo ručkování. Za to vybíhání schodů na Vítkov si užívám (ještě víc, když dostanu pochvalu od vojáků) a když je vyběhnu, znamená to, že jsem přesně v půlce. Jupíjajou.

Když se trefím granátem do cíle, vyhrknu “tyvolejámůžuběžet!!!”. Pardon, já vim, ale zrovna jsem se zachránila od dalších 30 angličáků! Od těch dalších mě zachránili kluci, když mi pomohli přelézt 2,5m stěnu. Pořád žádní červi. Vojín odstřelovač. A vypadá to, že se blíží cílová rovinka. Podlejzání pod ostnatým drátem, běh mezi vojáky střílejícími z paintballky, podlejzání pneumatik (3x!), bahnitý kopec, běh po vratké kládě, 3m stěna z klád, FATMAN (to nechcete fakt), jeden příkop voda po kolena, druhý příkop voda po pás, v tom třetím jsem po prsa. Už bude konec. Poslední tunel, plný bahna. A shyby. Sakra. Ne to ne, angličáky už néé. Klucííííí!!! 3 shyby s dopomocí (jo tohle byla fakt sranda :D) jsou za mnou a slečna mi na krk věší medaili se slovy “vy jste fakt šikovná!”. Je mi jedno jestli to řekla každý holce která doběhla. Jsem. Jsem šikovná a jsem boží. Jsem šťastná a mám hlad! 😀

img_8731

čas: 2:51, 10,5km, 46 překážek, 120 angličáků, 89. místo z žen (skoro 300)

Odměna?

Donuty. Pizza. Tortilla. Monte.

Stav po týdnu

Tělo samá modřina, pořád jsem na sebe pyšná. Nemám žádnou fotku. Takže asi příště znova no. 😀

Mám fotku v bahně!

14714942_1202267179832152_4421179619889629904_o

www.armyrun.cz